Nezařazené
Vojtěch Bílek
O té zemi, co mi učarovala
Chybíš mi pro svůj nekončící nádech královské vznešenosti, se kterou jsem celé dva měsíce vdechoval tvůj sladký azyl. Chybíš mi pro toho pána, co vystudoval lingvistiku na Oxfordu, a pak se mnou řezal břečťan na stromech ve svém super cool pracovním obleku, pod kterým měl společenskou košili a na hlavě mu nikdy nechyběl klobouk...
Vojtěch Bílek
Chce se po nás, abychom byli mediálními bezpáteřníky
Stalo se neduhem doby, že každý se nás snaží pro něco získat. Musím se přiznat, že dokud mi pouliční prodavač nabízí voňavku nebo doživotní pojištění, je to ještě snesitelné. Ve chvílích, kdy se mi však někdo snaží vnutit svůj názor, mi dochází trpělivost. Snaha o manipulaci stále roste a my kolikrát pro oči nevidíme.
Vojtěch Bílek
Moje přítelkyně není moje přítelkyně
„A tos tam šel sám?“ ptá se mě kamarád, když mu vyprávím, co jsem dělal o víkendu. „Ne, byl jsem tam s... ehm, no, totiž s přítelkyní,“ odpovídám nejistě a kroutím se při tom pojmenování.
Vojtěch Bílek
Zlatý Tyl už pošesté v Červeném Kostelci
Největší ocenění v České Republice udělované samotnými ochotníky získala v neděli 12.1. při večerní derniéře divadelní hry Strakonický dudák paní Jaroslava Kejzlarová.
Počet článků 4 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1045 |